HORTEN

3D model

Prototyp Horten IX V2, pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci 1944. Toto tvrzení je přinejmenším sporné — řada jiných pramenů totiž první „proudový“ vzlet udává až k 18. únoru 1945, při kterém ovšem došlo k fatální havárii, která stála Lt. Zillera život). V té době bylo typu přiděleno označení Ho 229 a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být pod označením Ho 229 A-0 nasazeny u JG 400, používající tehdy Messerschmitt Me 163). V březnu 1945 byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt Ho XVIIIB).

V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945 (letounu při zkušebním letu vysadil jeden motor, pilot nezvládl přistání, narazil do náspu a při nehodě zahynul). Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj. Dvoumístné stoje se označovaly jako Ho 229 B-1.

Konec války přišel ještě předtím, než byly prototypy dokončeny

Konstrukce

Ho 229 bylo smíšené konstrukce. Byl použit tradiční postup konstruktérů, který měli oveřený z předchozích projektů. Šlo o žebronosníkovou konstrukci s použitím ocelových trubek. Křídlo bylo poloskořepinové, smíšené konstrukce ze dřeva a ocelových trubek. Křídlo mělo vztlakové klapky a elevony na koncích křídla. Tyto měly plnit funckce křidélek a výškovky. Dále spoilery měly plnit funkci směrovky. Letoun byl vybaven i o aerodynamické brzdy umístěnými na křídlech. Stroj měl příďový podvozek. Ke snížení rychlosti po dosednutí sloužil přistávací padák. K pohonu sloužila dvojice motorů Jumo 004B. Pilot měl mít k dispozici jednoduché vystřelovací sedadlo.

Hlavní technické údaje (Ho 229 V3)

Posádka: 1 (pilot)
Rozpětí: 16,8 m
Délka: 7,4 m
Výška: 2,81 m
Nosná plocha: 53 m²
Hmotnost prázdného letounu: 5067 kg
Max. vzletová hmotnost: 8100 kg
Maximální rychlost: 977 km/h (Mach 0,92) ve 12 000 m
Dostup: 15 800 m
Dolet: 1000 km (odhad pro maximální výšku a nezatížený prototyp, plně vyzbrojený letoun útočící na cíl by měl dolet stěží poloviční)
Stoupavost: 22 m/s